Cor Vasa 2025, 67(5):601-612 | DOI: 10.33678/cor.2025.061

Short-term effects of exercise training program on patients with compensated chronic heart failure

Omar El Tahan, Ghada Youssef, Yasser Baghdady, Mohamed Abdelghany, Ahmed Mohsen

Department of Cardiology, Faculty of Medicine, Kasr Al Ainy - Cairo University, Cairo, Egypt

Kontext: Se srdečním selháním (heart failure, HF), což je komplexní syndrom s významnými klinickými důsledky i důsledky pro veřejné zdraví, se lze setkat přibližně u 1 % až 2 % dospělých osob. Smyslem programu pohybového tréninku při HF je zvýšit tělesnou zdatnost pacientů a zlepšit kvalitu jejich života při současném snižování pravděpodobnosti hospitalizací a úmrtí. Přes opakované zdůrazňování potřeby cvičení v doporučených postupech pro kardiorehabilitaci byla zjevná nedostatečná účast pacientů s HF v těchto programech.

Cíle: Zhodnotit, jaký dopad má krátký, strukturovaný program pohybového tréninku na jedince s kompenzovaným chronickým srdečním selháním ve smyslu zlepšení hodnot klinických, laboratorních a echokardiografických parametrů.

Metody: Randomizované kontrolované studie se zúčastnilo 107 ambulantních pacientů s chronickým srdečním selháním (HFrEF a HFmrEF) v klinicky stabilizovaném stavu. V období od května 2022 do června 2023 byli účastníci studie zařazováni buď do skupiny s cvičením, nebo do kontrolní skupiny. Intervence: Obvyklá péče plus aerobní pohybový trénink po dobu 12 týdnů. Shromažďovaly se hodnoty 6MWT, KCCQ-12, krevní vzorky pro rutinní laboratorní vyšetření a hodnoty NT-proBNP v séru; při vstupu do studie a po 12 týdnech bylo provedeno klasické echokardiografické vyšetření a vyšetření metodou dvourozměrného "speckle tracking" (2D-speckle tracking); rovněž se zaznamenávaly nežádoucí příhody včetně úmrtí z kardiovaskulárních příčin, převozu na oddělení urgentního příjmu (ER) a hospitalizace po 12 týdnech.

Výsledky: Pacienti byli náhodně zařazováni do skupiny s cvičením (n = 60) nebo do kontrolní skupiny (n = 47). V obou skupinách převažovali muži, 58 % účastníků ve skupině s cvičením a 68 % účastníků v kontrolní skupině mělo ischemickou etiologii. Při celkové adherenci k programu pohybového tréninku 83,7 % absolvovalo 58 účastníků (96,7 %) kontinuální pohybový trénink, zatímco ostatní účastníci absolvovali vysoce intenzivní intervalový trénink. Náš výzkum prokázal, že u skupiny s cvičením se statisticky významně zvýšila funkční kapacita v podobě prodloužené vzdálenosti v testu 6MWT (420 vs 260 m; p ≤ 0,001) a VO_2max (16,8 vs 14,7 ml/kg/min; p ≤ 0,001); navíc bylo v dotazníku KCCQ-12 zaznamenáno zlepšení kvality života o 8 bodů v srovnání s kontrolní skupinou (p ≤ 0,001). U skupiny s cvičením bylo ve srovnání s kontrolní skupinou pozorováno i statisticky významné zlepšení u globální longitudinální deformace (-12,5 vs. -9,7 %; p = 0,005) a ejekční frakce (37,8 vs. 33,1 %; p = 0,04). Během sledování byl nalezen statisticky nevýznamný rozdíl v hodnotách NT-proBNP mezi oběma skupinami. Ve skupině s cvičením bylo hospitalizováno méně pacientů než v kontrolní skupině; tento rozdíl byl statisticky významný (p = 0,045). Incidence ostatních příhod byla v obou skupinách srovnatelná. U skupiny s cvičením bylo v hodnotách 6MWT, VO_2max (p ≤ 0,001), NT-proBNP (p = 0,05), snížené srdeční frekvence (p = 0,005), snížené ejekční frakce LK na konci diastoly (p = 0,007), sníženého objemu na konci systoly (p ≤ 0,001) a zlepšené ejekční frakce (p ≤ 0,001) zaznamenáno statisticky významné zlepšení při srovnání vstupních hodnot a hodnot na konci sledování.

Závěry: Pravidelně cvičící účastníci s chronickým srdečním selháním uvedli zlepšení ejekční frakce, zvýšení kvality života a funkční kapacity a nižší incidenci nežádoucích příhod včetně počtu hospitalizací. © 2025, ČKS.

Vloženo: 22. leden 2025; Revidováno: 20. březen 2025; Přijato: 3. duben 2025; Zveřejněno online: 2. červen 2012; Zveřejněno: 6. listopad 2025  Zobrazit citaci