Cor Vasa 2023, 65(4):617-623 | DOI: 10.33678/cor.2023.020

Can systolic pulmonary artery pressure be used as one of the criteria of risk stratification in acute pulmonary embolism?

Habibe Hezer^a, Ayse Sule Ates^b, Idris Yakut^c, Hatice Kilic^d, H. Canan Hasanoglu^d

^a Department of Pulmonary Diseases, Ankara City Hospital, Ankara, Turkey

^b Department of Pulmonary Diseases, Sakarya Training and Research Hospital, Sakarya, Turkey

^c Department of Cardiology, Ankara City Hospital, Ankara, Turkey

^d Department of Pulmonary Diseases, Ankara Yildirim Beyazit University, Faculty of Medicine, Ankara, Turkey

Kontext: Při akutní plicní embolii (PE) hrají významnou roli rychlé stanovení diagnózy a naplánování léčby podle klasifikace rizika úmrtí.

Cíle: Posoudit přínos znalosti hodnot systolického tlaku v plicnici (systolic pulmonary artery pressure, sPAP) při stratifikaci rizika pacientů s akutní PE.

Metody: Naše studie byla retrospektivní, průřezová. Bylo do ní zařazeno celkem 221 pacientů přijatých do naší nemocnice s diagnózou akutní PE, stanovenou CT angiografií plicnice (computed tomography pulmonary angiography, CTPA). Všichni pacienti byli vyšetřeni echokardiograficky (ECHO) a hodnota sPAP byla vypočítána pomocí Bernoulliho rovnice. Vztahy mezi proměnnými, jako jsou stratifikace rizika podle Evropské kardiologické společnosti (European Society of Cardiology, ESC), dysfunkce pravé komory (right ventricular dysfunction, RVD), hodnota troponinu T a sPAP, byly posuzovány pomocí Spearmanových korelačních koeficientů.

Výsledky: Mezi hodnotami sPAP na jedné straně a hodnotami troponinu T, RVD a skupinami s vysokým a středně vysokým rizikem podle ESC na straně druhé byla nalezena těsná pozitivní lineární korelace (Spearmanův korelační koeficient r = 0,615; resp. 0,798; 0,411 a 0,408; p < 0,001). Jako optimální mezní hodnota pro sPAP byla stanovena hodnota 41,5 mm Hg s celkovou přesností 0,961 (95% CI 0,937-0,984). Kromě toho se prokázalo, že při mezní hodnotě 41,5 mm Hg dokáže sPAP účinně vyhledávat přítomnost RVD a rizikové skupiny podle ESC (p < 0,0001). Naše studie prokázala 85% senzitivitu a 92% specificitu sPAP při vyhledávání RVD nad mezní hodnotou 41,5 mm Hg.

Závěry: I když nelze sPAP považovat za spolehlivý parametr při vyšetření pacientů s akutní PE metodou ECHO, potvrdily výsledky naší studie, že sPAP může představovat užitečný parametr při stratifikaci rizika akutní PE, a hodnotu sPAP by tak bylo vhodné zařadit mezi kritéria RVD ve stratifikaci rizika akutní PE. © 2023, ČKS.

Klíčová slova: Dysfunkce pravé komory srdeční, Echokardiografie, Plicní embolie, Stratifikace rizika, Systolický tlak v plicnici

Vloženo: 2. říjen 2022; Revidováno: 30. leden 2023; Přijato: 8. březen 2023; Zveřejněno: 1. září 2023  Zobrazit citaci