Cor Vasa 2023, 65(1):31-37 | DOI: 10.33678/cor.2022.052

New onset of atrial fibrillation in acute coronary syndromes

Helder Santos, Mariana Santos, Margarida Gancho Figueiredo, Mariana Caetano Coelho, Samuel Almeida, Lurdes Almeida, Sofia B. Paula
Serviço de Cardiologia, Centro Hospitalar Barreiro-Montijo EPE, Barreiro, Portugal

Kontext: S akutními koronárními syndromy (AKS) a s fibrilací síní (FS) se lze v portugalské populaci setkat často. V některých případech může první epizoda FS proběhnout v rámci AKS. Zdá se přitom, že nově vzniklá FS (nFS) v přítomnosti AKS je spojena s nepříznivou prognózou.

Cíle: Popsat různé charakteristiky pacientů s nFS při AKS a posoudit prediktory nFS.

Metody: Multicentrická prospektivní studie používající údaje portugalského Národního registru akutních koronárních syndromů získané od 29 851 pacientů přijatých pro AKS v období od 1. října 2010 do 4. září 2019 a klasifikovaných podle přítomnosti nebo nepřítomnosti nFS během hospitalizace. Pacienti s dřívějšími epizodami FS nebyli do studie zařazeni.

Výsledky: K nFS došlo u 1 067 pacientů (4,1 %), většinou starších osob, s několika komorbiditami jiné než kardiovaskulární etiologie, se sníženou ejekční frakcí levé komory (EF LK) a s komplexnějším postižením koronárních tepen. U pacientů s nFS se častěji prováděla antiarytmická terapie, avšak pouze 21,5 % jich užívalo trojkombinaci antitrombotik a 30,3 % duální antitrombotickou léčbu. Tato skupina vykazovala i vysoký výskyt komplikací a úmrtí během hospitalizace. Podle vícečetné logistické regrese byly prediktory nFS v přítomnosti AKS věk nad 75 let, prodělaná cévní mozková příhoda, vysoká třída klasifikace podle Killipa a Kimballa, hemoglobin < 12 g/dl a EF LK < 50 %. Při kontrolním vyšetření po jednom roce predikovalo skóre CHA2DS2-VASc nový vznik FS v rámci AKS (poměr šancí 2,07; p < 0,001), opětovný příjem do nemocnice z kardiovaskulárních příčin (p < 0,001) a opětovnou hospitalizaci z jakýchkoli příčin (p < 0,001). Závěr: Prognóza pacientů s nFS v přítomnosti AKS je nepříznivější než prognóza pacientů se sinusovým rytmem. Ukázalo se, že skóre CHA2DS2-VASc použité pro hodnocení rizika vzniku tromboembolie představuje středně spolehlivý prediktor nFS. © 2023, ČKS.

Klíčová slova: Akutní koronární syndromy, CHA2DS2-VASc, Mortalita, Nově vzniklá fibrilace síní

Vloženo: 17. březen 2022; Revidováno: 17. březen 2022; Přijato: 10. květen 2022; Zveřejněno: 1. březen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Santos H, Santos M, Figueiredo MG, Coelho MC, Almeida S, Almeida L, Paula SB. New onset of atrial fibrillation in acute coronary syndromes. Cor Vasa. 2023;65(1):31-37. doi: 10.33678/cor.2022.052.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Hindricks G, Potpara T, Dagres N, et al. 2020 ESC Guidelines for the diagnosis and management of atrial fibrillation developed in collaboration with the European Association for Cardio-Thoracic Surgery (EACTS) The Task Force for the diagnosis and management of atrial fibrillation of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the European Heart Rhythm Association (EHRA) of the ESC. Eur Heart J 2021;42:373-498. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Jabre P, Roger VL, Murad MH, et al. Mortality associated with atrial fibrillation in patients with myocardial infarction: a systematic review and meta-analysis. Circulation 2011;123:1587-1593. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Lopes RD, Pieper KS, Horton JR, et al. Short-and long-term outcomes following atrial fibrillation in patients with acute coronary syndromes with or without ST-segment elevation. Heart 2008;94:867-873. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. January CT, Wann LS, Calkins H, et al. 2019 AHA/ACC/HRS focused update of the 2014 AHA/ACC/HRS guideline for the management of patients with atrial fibrillation: a report of the American College of Cardiology/American Heart Association Task Force on Clinical Practice Guidelines and the Heart Rhythm Society. J Am Coll Cardiol 2019;74:104-132. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. González-Pacheco H, Márquez MF, Arias-Mendoza A, et al. Clinical features and in-hospital mortality associated with different types of atrial fibrillation in patients with acute coronary syndrome with and without ST elevation. J Cardiol 2015;66:148-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Biasco L, Radovanovic D, Moccetti M, et al. New-onset or pre-existing atrial fibrillation in acute coronary syndromes: two distinct phenomena with a similar prognosis. Rev Esp Cardiol (Engl Ed) 2019;72:383-391. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Angeli F, Reboldi G, Garofoli M, et al. Atrial fibrillation and mortality in patients with acute myocardial infarction: a systematic overview and meta-analysis. Curr Cardiol Rep 2012;14:601-610. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Thygesen K, Alpert JS, Jaffe AS, et al. Fourth universal definition of myocardial infarction (2018). Eur Heart J 2019;40:237-269. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Timóteo AT, Mimoso J. Portuguese Registry of Acute Coronary Syndromes (ProACS): 15 years of a continuous and prospective registry. Rev Port Cardiol (Engl Ed) 2018;37:563-573. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Rubenstein JC, Cinquegrani MP, Wright J. Atrial fibrillation in acute coronary syndrome. J Atr Fibrillation 2012;5:551. Přejít na PubMed...
    11. Alshengeiti L, Elbarouni B, Yan RT, et al. Management and outcome of acute coronary syndrome patients in relation to prior history of atrial fibrillation. Can J Cardiol 2012;28:443-449. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Pizzetti F, Turazza F, Franzosi M, et al. Incidence and prognostic significance of atrial fibrillation in acute myocardial infarction: the GISSI-3 data. Heart 2001;86:527-532. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Valgimigli M, Bueno H, Byrne RA, et al. 2017 ESC focused update on dual antiplatelet therapy in coronary artery disease developed in collaboration with EACTS. Eur J Cardiothorac Surg 2018;53:34-78. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Lopes RD, Li L, Granger CB, et al. Atrial fibrillation and acute myocardial infarction: antithrombotic therapy and outcomes. Am J Med 2012;125:897-905. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Fosbol EL, Wang TY, Li S, et al. Warfarin use among older atrial fibrillation patients with non-ST-segment elevation myocardial infarction managed with coronary stenting and dual antiplatelet therapy. Am Heart J 2013;166:864-870. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Zeymer U, Annemans L, Danchin N, et al. Impact of known or new-onset atrial fibrillation on 2-year cardiovascular event rate in patients with acute coronary syndromes: results from the prospective EPICOR Registry. Eur Heart J Acute Cardiovasc Care 2019;8:121-129. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Kalarus Z, Svendsen JH, Capodanno D, et al. Cardiac arrhythmias in the emergency settings of acute coronary syndrome and revascularization: an European Heart Rhythm Association (EHRA) consensus document, endorsed by the European Association of Percutaneous Cardiovascular Interventions (EAPCI), and European Acute Cardiovascular Care Association (ACCA). EP Europace. 2019;21:1603-1604. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Nagai M, Itoh T, Ishida M, et al. New-onset atrial fibrillation in patients with acute coronary syndrome may be associated with worse prognosis and future heart failure. J Arrhythm 2019;35:182-189. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Kea B, Manning V, Alligood T, Raitt M. A review of the relationship of atrial fibrillation and acute coronary syndrome. Curr Emerg Hosp Med Rep 2016;4:107-118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Zhang H, Dong P, Yang X, et al. Prognostic indicators of new onset atrial fibrillation in patients with acute coronary syndrome. Clin Cardiol 2020;43:647-651. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Saliba W, Gronich N, Barnett-Griness O, Rennert G. Usefulness of CHADS2 and CHA2DS2-VASc scores in the prediction of new-onset atrial fibrillation: a population-based study. Am J Med 2016;129:843-849. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Gustafsson F, Køber L, Torp-Pedersen C, et al. Long-term prognosis after acute myocardial infarction in patients with a history of arterial hypertension. Eur Heart J 1998;19:588-594. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    23. Podolecki T, Lenarczyk R, Kowalczyk J, et al. Stroke and death prediction with CHA2DS2-vasc score after myocardial infarction in patients without atrial fibrillation. J Cardiovasc Med 2015;16:497-502. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Kim KH, Kim W, Hwang SH, et al. The CHA2DS2-VASc score can be used to stratify the prognosis of acute myocardial infarction patients irrespective of presence of atrial fibrillation. J Cardiol 2015;65:121-127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah


    Cor et Vasa

    Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

    Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.


    Ne
    Ano