Cor Vasa 2020, 62(5):529-532 | DOI: 10.33678/cor.2020.086

Zátěžová vyšetření v situaci zvýšeného rizika přenosných nemocí.

Vladimír Tuka^a, Bogna Jiravská Godula^b, Otakar Jiravský^b,c, Ivan Karel^d, Jana Kociánová^e, Martin Matoulek^f, Kryštof Slabý^g, Jiří Beran^h, Eliška Sovová^ch

^a Centrum sportovní kardiologie, II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

^b Centrum sportovní kardiologie, Kardiocentrum, Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí, a.s., Třinec

^c Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Brno

^d Kardioambulance, s.r.o., Praha

^e Oddělení plicní a funkční diagnostiky, EUC klinika, Ostrava-Poruba

^f III. interní klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

^g Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole

^h Výukové pracoviště tropické, cestovní medicíny a očkování, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze

^ch Klinika tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc

V době pandemie COVID-19 docházelo k omezování některých vyšetřovacích metod, mezi nimi i zátěžových testů. Zátěžová vyšetření jsou však v diagnostickém algoritmu často nezastupitelná. Na druhou stranu jejich provedení může představovat zvýšené riziko přenosu infekčních onemocnění. Následující doporučení má za cíl navrhnout možná řešení, jak co nejbezpečněji pro pacienty i pro zdravotnický personál zátěžové vyšetření provádět i v době zvýšeného rizika přenosných infekcí. Epidemická situace se může dynamicky měnit a je potřeba se řídit doporučeními hygienické služby.

Klíčová slova: COVID-19, Zátěžové testy,

Vloženo: 20. září 2020; Revidováno: 20. září 2020; Přijato: 24. září 2020; Zveřejněno: 1. listopad 2020  Zobrazit citaci