Cor Vasa 2020, 62(4):379-385 | DOI: 10.33678/cor.2020.030

Sport a arytmie

Štěpán Havránek
II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Téma poruchy srdečního rytmu a sport zahrnuje jak závažné poruchy rytmu asociované s náhlou srdeční smrtí, tak i arytmie méně rizikové, které se vyskytují u sportovců ve vyšší míře. Mezi příčiny vzniku vážné poruchy rytmu u sportovců patří hypertrofická kardiomyopatie, arytmogenní kardiomyopatie, dilatační kardiomyopatie, syndrom dlouhého intervalu QT, syndrom časné repolarizace a Wolffův-Parkinsonův-Whiteův (WPW) syndrom. Příčinou maligní arytmie mohou být i anomálie věnčitých tepen nebo myokarditidy. U sportujících jedinců je přítomno i vyšší riziko výskytu fibrilace síní. Problematickým tématem je přítomnost komorových extrasystol, která může být zcela nevýznamná, ale může reprezentovat i závažné srdeční onemocnění. © 2020, ČKS.

Klíčová slova: Arytmie, Fibrilace síní, Náhlá srdeční smrt, Sport

Vloženo: 8. duben 2020; Revidováno: 21. duben 2020; Přijato: 24. duben 2020; Zveřejněno: 16. září 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Havránek Š. Sport a arytmie. Cor Vasa. 2020;62(4):379-385. doi: 10.33678/cor.2020.030.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Corrado D, Basso C, Rizzoli G, et al. Does sports activity enhance the risk of sudden death in adolescents and young adults? J Am Coll Cardiol 2003;42:1959-1963. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Maron BJ, Pelliccia A. The heart of trained athletes: cardiac remodeling and the risks of sports, including sudden death. Circulation 2006;114:1633-1644. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Marijon E, Tafflet M, Celermajer DS, et al. Sports-related sudden death in the general population. Circulation 2011;124:672-681. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Risgaard B, Winkel BG, Jabbari R, et al. Sports-related sudden cardiac death in a competitive and a noncompetitive athlete population aged 12 to 49 years: data from an unselected nationwide study in Denmark. Heart Rhythm 2014;11:1673-1681. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Harmon KG, Asif IM, Maleszewski JJ, et al. Incidence, Cause, and Comparative Frequency of Sudden Cardiac Death in National Collegiate Athletic Association Athletes: A Decade in Review. Circulation 2015;132:10-19. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Maron BJ, Haas TS, Murphy CJ, et al. Incidence and causes of sudden death in U.S. college athletes. J Am Coll Cardiol 2014;63:1636-1643. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Thelle DS, Selmer R, Gjesdal K, et al. Resting heart rate and physical activity as risk factors for lone atrial fibrillation: a prospective study of 309,540 men and women. Heart 2013;99:1755-1760. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Abdulla J, Nielsen JR. Is the risk of atrial fibrillation higher in athletes than in the general population? A systematic review and meta-analysis. Europace 2009;11:1156-1159. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Mont L, Sambola A, Brugada J, et al. Long-lasting sport practice and lone atrial fibrillation. Eur Heart J 2002;23:477-482. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Biffi A, Pelliccia A, Verdile L, et al. Long-term clinical significance of frequent and complex ventricular tachyarrhythmias in trained athletes. J Am Coll Cardiol 2002;40:446-452. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Zipes DP, Link MS, Ackerman MJ, et al. Eligibility and Disqualification Recommendations for Competitive Athletes With Cardiovascular Abnormalities: Task Force 9: Arrhythmias and Conduction Defects: A Scientific Statement From the American Heart Association and American College of Cardiology. Circulation 2015;132:e315-e325. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Mozaffarian D, Furberg CD, Psaty BM, Siscovick D. Physical activity and incidence of atrial fibrillation in older adults: the cardiovascular health study. Circulation 2008;118:800-807. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Guasch E, Benito B, Qi X, Cifelli C, et al. Atrial fibrillation promotion by endurance exercise: demonstration and mechanistic exploration in an animal model. J Am Coll Cardiol 2013;62:68-77. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Wilhelm M, Roten L, Tanner H, et al. Atrial remodeling, autonomic tone, and lifetime training hours in nonelite athletes. Am J Cardiol 2011;108:580-585. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Koopman P, Nuyens D, Garweg C, et al. Efficacy of radiofrequency catheter ablation in athletes with atrial fibrillation. Europace 2011;13:1386-1393. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Calvo N, Mont L, Tamborero D, et al. Efficacy of circumferential pulmonary vein ablation of atrial fibrillation in endurance athletes. Europace 2010;12:30-36. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Kirchhof P, Benussi S, Kotecha D, et al. 2016 ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation developed in collaboration with EACTS. Eur Heart J 2016;37:2893-2962. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Brugada J, Katritsis DG, Arbelo E, et al. 2019 ESC Guidelines for the management of patients with supraventricular tachycardia. The Task Force for the management of patients with supraventricular tachycardia of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J 2020;41:655-720. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Heidbüchel H, Corrado D, Biffi A, et al, Study Group on Sports Cardiology of the European Association for Cardiovascular Prevention and Rehabilitation. Recommendations for participation in leisure-time physical activity and competitive sports of patients with arrhythmias and potentially arrhythmogenic conditions. Part II: ventricular arrhythmias, channelopathies and implantable defibrillators. Eur J Cardiovasc Prev Rehabil 2006;13:676-686. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Verdile L, Maron BJ, Pelliccia A, et al. Clinical significance of exercise-induced ventricular tachyarrhythmias in trained athletes without cardiovascular abnormalities. Heart Rhythm 2015;12:78-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Mont L, Pelliccia A, Sharma S, et al. Pre-participation cardiovascular evaluation for athletic participants to prevent sudden death: Position paper from the EHRA and the EACPR, branches of the ESC. Endorsed by APHRS, HRS, and SOLAECE. Europace 2017;19:139-163. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Kennedy HL, Whitlock JA, Sprague MK, et al. Long-term follow-up of asymptomatic healthy subjects with frequent and complex ventricular ectopy. N Engl J Med 1985;312:193-197. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Zorzi A, Mastella G, Cipriani A, et al. Burden of ventricular arrhythmias at 12-lead 24-hour ambulatory ECG monitoring in middle-aged endurance athletes versus sedentary controls. Eur J Prev Cardiol 2018;25:2003-2011. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Talan DA, Bauernfeind RA, Ashley WW, et al. Twenty-four hour continuous ECG recordings in long-distance runners. Chest 1982;82:19-24. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Ventura R, Steven D, Klemm HU, et al. Decennial follow-up in patients with recurrent tachycardia originating from the right ventricular outflow tract: electrophysiologic characteristics and response to treatment. Eur Heart J 2007;28:2338-2345. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Niwano S, Wakisaka Y, Niwano H, et al. Prognostic significance of frequent premature ventricular contractions originating from the ventricular outflow tract in patients with normal left ventricular function. Heart 2009;95:1230-1237. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. Corrado D, Basso C, Schiavon M, Thiene G. Screening for hypertrophic cardiomyopathy in young athletes. N Engl J Med 1998;339:364-369. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Marcus FI, McKenna WJ, Sherrill D, et al. Diagnosis of arrhythmogenic right ventricular cardiomyopathy/dysplasia: proposed modification of the Task Force Criteria. Eur Heart J 2010;31:806-814. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Novak J, Zorzi A, Castelletti S, et al. Electrocardiographic differentiation of idiopathic right ventricular outflow tract ectopy from early arrhythmogenic right ventricular cardiomyopathy. Europace 2017;19:622-628. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Drezner JA, Sharma S, Baggish A, et al. International criteria for electrocardiographic interpretation in athletes: Consensus statement. Br J Sports Med 2017;51:704-731. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. Corrado D, Drezner JA, D'Ascenzi F, Zorzi A. How to evaluate premature ventricular beats in the athlete: critical review and proposal of a diagnostic algorithm [published online ahead of print, 2019 Sep 3]. Br J Sports Med 2019;bjsports-2018-100529. doi: 10.1136/bjsports-2018-100529 Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Antzelevitch C, Yan GX, Ackerman MJ, et al. J-Wave syndromes expert consensus conference report: Emerging concepts and gaps in knowledge. Heart Rhythm 2016;13:e295-e324. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Selzman KA, Gettes LS. Exercise-induced premature ventricular beats: should we do anything differently? Circulation 2004;109:2374-2375. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Morshedi-Meibodi A, Evans JC, Levy D, et al. Clinical correlates and prognostic significance of exercise-induced ventricular premature beats in the community: the Framingham Heart Study. Circulation 2004;109:2417-2422. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Sofi F, Capalbo A, Pucci N, et al. Cardiovascular evaluation, including resting and exercise electrocardiography, before participation in competitive sports: cross sectional study. BMJ 2008;337:a346. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  36. Schwartz PJ, Stramba-Badiale M, Crotti L, et al. Prevalence of the congenital long-QT syndrome. Circulation 2009;120:1761-1767. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Ackerman MJ, Priori SG, Willems S, et al, Heart Rhythm Society and European Heart Rhythm A. HRS/EHRA expert consensus statement on the state of genetic testing for the channelopathies and cardiomyopathies: this document was developed as a partnership between the Heart Rhythm Society (HRS) and the European Heart Rhythm Association (EHRA). Europace 2011;13:1077-1109. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Anttonen O, Junttila MJ, Rissanen H, et al. Prevalence and prognostic significance of short QT interval in a middle-aged Finnish population. Circulation 2007;116:714-720. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Guerrier K, Kwiatkowski D, Czosek RJ, et al. Short QT Interval Prevalence and Clinical Outcomes in a Pediatric Population. Circ Arrhythm Electrophysiol 2015;8:1460-1464. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  40. Ackerman MJ, Zipes DP, Kovacs RJ, Maron BJ. Eligibility and Disqualification Recommendations for Competitive Athletes With Cardiovascular Abnormalities: Task Force 10: The Cardiac Channelopathies: A Scientific Statement From the American Heart Association and American College of Cardiology. J Am Coll Cardiol 2015;66:2424-2428. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.





Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.