Sport je pro srdce statisticky zdravý, jenže statistika je zrádná věc…

Aleš Linhart

Cor Vasa 2020, 62(4):351-352 | DOI: 10.33678/cor.2020.079  

Adaptace kardiovaskulárního systému na sportovní zátěž - atletické srdce

Vladimír Tuka, Kryštof Slabý

Cor Vasa 2020, 62(4):354-356 | DOI: 10.33678/cor.2020.039  

Intenzivní pohybová aktivita vytváří hemodynamický stres, na který srdce i cévní systém akutně reagují a chronicky se adaptují. Dlouhodobá adaptace vede k obrazu tzv. atletického srdce. Atletické srdce je charakterizované harmonickou/proporcionální dilatací všech srdečních oddílů, hypertrofií stěn. Změny se projeví i na povrchovém EKG, které odráží jak anatomické změny, tak i vagotonii. Charakteristické pro atletické srdce jsou dynamická povaha adaptačních změn během sportovní sezony a jejich regrese při výrazném snížení intenzity tréninku. © 2020, ČKS.

Organizace preventivních sportovních prohlídek a screening kardiovaskulárních onemocnění u sportovců - preparticipační screening

Kryštof Slabý, Vladimír Tuka

Cor Vasa 2020, 62(4):357-361 | DOI: 10.33678/cor.2020.062  

Celková mortalita je zřejmě u mladých sportujících nižší než u vrstevníků nebo v celkové populaci, nicméně podíl náhlé srdeční smrti je naopak relativně větší než u vrstevníků. Je pravděpodobné, že k tomu přispívá větší expozice fyzické zátěži v kontextu predispozice nebo klinicky němé patologie. Absolutní riziko (incidence) náhlé srdeční smrti je u mladých sportovců velmi nízké (do 2/100 000 osob ročně). Nefatální poškození pohybového aparátu, ale i dalších orgánových systémů včetně cirkulace jsou naopak u sportující populace velmi časté. Účelem preventivního vyšetření sportovce je odhalení patologií s potenciálem ke zvýšení rizika náhlé kardiální...

Hypertrofická kardiomyopatie a sport - je čas na změnu strategie?

David Zemánek

Cor Vasa 2020, 62(4):362-365 | DOI: 10.33678/cor.2020.081  

Hypertrofická kardiomyopatie je od samého počátku spojena s rizikem náhlé srdeční smrti. Je také považována za jednu z nejčastějších příčin náhlého úmrtí mladých sportovců. Proto těmto pacientům nebyl doporučován vrcholový a v řadě případů ani rekreační sport. V posledních několika letech byla publikována řada poznatků, které vrhají nové světlo na tuto problematiku. Proto dnes volíme méně restriktivní přístup, především v případě, že se jedná o rekreační sport. Cílem tohoto článku je shrnutí současných znalostí k této problematice. © 2020, ČKS.

Pravá komora u sportovců

Agáta Jeníšová, Josef Marek, Štěpán Havránek, Aleš Linhart

Cor Vasa 2020, 62(4):366-372 | DOI: 10.33678/cor.2020.060  

Pravá komora (PK) hraje klíčovou roli v kardiovaskulárním výkonu sportovců, přesto je oproti levé komoře opomíjeným tématem. Arytmogenní kardiomyopatie postihující často dominantně PK je jednou z nejčastějších příčin úmrtí vrcholových sportovců především v evropských zemích. Screening a diferenciální diagnostika patologie PK u vrcholových sportovců může být obtížná. Pravá komora prodělává v rámci fyziologické adaptace na zátěž významné změny včetně dilatace a odlišení fyziologických změn od kardiovaskulární patologie vyžaduje specifická kritéria. Cílem článku je shrnutí poznatků o fyziologické adaptaci PK u sportovců, tak jak se projevují na EKG a...

Dilatační kardiomyopatie a myokarditida u sportovce

Anna Chaloupka

Cor Vasa 2020, 62(4):373-378 | DOI: 10.33678/cor.2020.051  

Dilatační kardiomyopatie a myokarditida jsou spojeny se zvýšeným rizikem srdečních arytmií a jsou jednou z hlavních příčin náhlé srdeční smrti sportovců mladších 35 let. Adaptace srdce na intenzivní fyzickou zátěž je sama o sobě spojena s řadou elektrických, morfologických a funkčních změn pod obrazem tzv. atletického srdce. Odlišení fyziologické adaptace od patologického nálezu je zcela zásadní pro rizikovou stratifikaci. Cílem této práce je shrnutí současných poznatků v diferenciální diagnostice dilatační kardiomyopatie a myokarditidy od atletického srdce, identifikace jedinců ve vysokém riziku náhlé srdeční smrti a shrnutí doporučení ve vztahu ke...

Sport a arytmie

Štěpán Havránek

Cor Vasa 2020, 62(4):379-385 | DOI: 10.33678/cor.2020.030  

Téma poruchy srdečního rytmu a sport zahrnuje jak závažné poruchy rytmu asociované s náhlou srdeční smrtí, tak i arytmie méně rizikové, které se vyskytují u sportovců ve vyšší míře. Mezi příčiny vzniku vážné poruchy rytmu u sportovců patří hypertrofická kardiomyopatie, arytmogenní kardiomyopatie, dilatační kardiomyopatie, syndrom dlouhého intervalu QT, syndrom časné repolarizace a Wolffův-Parkinsonův-Whiteův (WPW) syndrom. Příčinou maligní arytmie mohou být i anomálie věnčitých tepen nebo myokarditidy. U sportujících jedinců je přítomno i vyšší riziko výskytu fibrilace síní. Problematickým tématem je přítomnost komorových extrasystol, která může být...

Náhlá srdeční zástava/smrt při sportu

Vladimír Tuka, Jan Bělohlávek

Cor Vasa 2020, 62(4):387-389 | DOI: 10.33678/cor.2020.055  

Pohybová aktivita představuje jednu z důležitých komponent zdravého životního stylu a komplexní příznivé působení téměř na všechny orgány těla z ní činí téměř ideální léčebnou modalitu. Nicméně oproti klidovému stavu představuje pohybová aktivita hemodynamickou zátěž, která může u predisponovaných jedinců vést až k náhlé srdeční zástavě/smrti. Jakákoli smrt sportovce i nesportovce je traumatizující událostí. Jsou používány různé strategie, které mají incidenci náhlé srdeční zástavy snížit nebo zmírnit její dopady, nicméně všem úmrtím předejít nedokážeme. V předkládaném textu jsou shrnuty základní poznatky o náhlé srdeční smrti a možnosti, jak jí předcházet....

Kardiovaskulární systém a sportovní potápění

Radek Pudil

Cor Vasa 2020, 62(4):390-394 | DOI: 10.33678/cor.2020.027  

Sportovní potápění patří mezi vyhledávané sportovně-rekreační aktivity, kterým se věnuje relativně početná skupina sportovců různého věku a úrovně fyzické zdatnosti. Sportovní potápění představují dvě hlavní disciplíny: potápění s přístrojem a volné potápění (freediving). Potápění je spojeno s velkými nároky na správnou funkci kardiovaskulárního systému. Cílem sdělení je připomenout základní faktory, které se podílejí na funkci kardiovaskulárního systému při potápění, podat základní informace o fyziologických procesech spojených s potápěním a připomenout některé potenciálně rizikové stavy, které mohou významně interferovat s potápěním (perzistentní...

Hypertenze a sport

Markéta Sovová, Eliška Sovová, Katarína Moravcová, Jaromír Ožana, Tereza Pokorná, Oldřich Masný

Cor Vasa 2020, 62(4):396-398 | DOI: 10.33678/cor.2020.049  

Článek shrnuje poslední poznatky o arteriální hypertenzi u sportovců. Věnuje se jejímu výskytu, doporučením pro vyšetření u sportovců, léčbě se zdůrazněním otázky možného dopingu a uznáním způsobilosti ke sportu. Rozebírá i otázku tlaku v zátěži a jeho význam pro další stanovení a upřesnění kardiovaskulárního rizika. © 2020, ČKS.

Sportovec s kardiostimulátorem či kardioverterem-defibrilátorem

Otakar Jiravský, Bogna Jiravská Godula, Jan Chovančík, Radim Špaček, Libor Škňouřil, Martin Fiala

Cor Vasa 2020, 62(4):399-404 | DOI: 10.33678/cor.2020.031  

Česká republika je na předních světových místech v počtu implantací kardiostimulátorů i defibrilátorů v Evropě. Stále častěji mohou mít některý z implantátů lidé v mladší generaci. Kardiologové jsou pak konfrontováni s dotazy a doporučeními, zda a za jakých podmínek se může pacient s implantovaným kardiostimulátorem či defibrilátorem věnovat sportovní aktivitě. Tato péče vyžaduje specifické kardiologické vzdělání souběžně s porozuměním mysli a tužeb sportovce. Nově vznikající subspecializace sportovní kardiologie jde výše zmíněným požadavkům naproti a stává se mostem mezi světem sportu a světem pacientů s kardiovaskulárním onemocněním. V této přehledové...

Vyšetření pohybového aparátu sportovce se zaměřením na kardiorespirační potíže

Barbora Imrichová, Monika Mikulášková, Eliška Sovová

Cor Vasa 2020, 62(4):405-408 | DOI: 10.33678/cor.2020.074  

Součástí vyšetření tělovýchovným (sportovním) lékařem by mělo být i orientační vyšetření pohybového systému, jelikož je výkon každého sportovce ovlivňován nejen jeho pohybovými dovednostmi a zkušenostmi, ale také svalovou koordinací, fyzickými parametry a psychickou odolností vůči stresu. Při hodnocení pohybu a sportovní zátěže musíme hodnotit všechny složky, které se na pohybu a jeho řízení podílejí. Nevýhodná posturální situace vede z dlouhodobého hlediska ke vzniku svalových dysbalancí, přetížení určité oblasti a následně ke vzniku mikrotraumat. Schopnost provedení základního vyšetření pohybového aparátu je pro sportovního kardiologa velkou výhodou,...

Klaudikace u mladých pacientů

Miroslav Chochola

Cor Vasa 2020, 62(4):409-417 | DOI: 10.33678/cor.2020.071  

Cévní příčiny námahových bolestí dolních končetin u sportovců jsou relativně vzácné. Mohou být ale příčinou opakovaných bolestivých stavů při zátěži dolních končetin. Mezi důležité cévní patologie, které je třeba vzít v úvahu, patří entrapment syndrom popliteální tepny (PAES), endofibróza ilické arterie (IAE), aneurysma popliteální tepny (PAA), cystická degenerace adventicie popliteální tepny. Je důležité odlišit tyto vaskulární příčiny od chronických muskuloskeletálních syndromů. Cévní patologie se projevují jak klidovými bolestmi, tak intermitentní klaudikací. Pro diagnostiku jsou zásadní zobrazovací techniky, které jsou určující pro vedení léčby....

Doping, výživové doplňky a kardiovaskulární aparát

Libor Vítek

Cor Vasa 2020, 62(4):419-422 | DOI: 10.33678/cor.2020.061  

Výživové doplňky a nejrůznější podpůrné přípravky jsou dnes široce používány ve vrcholovém i výkonnostním sportu. Jejich užívání však může být spojeno se značnými zdravotními riziky, včetně poškození kardiovaskulárního aparátu. Může se jednat o přímé poškození cév a myokardu látkami zakázanými právě pro jejich zdraví ohrožující účinky, ale také poškození způsobené kontaminací běžných produktů těmito látkami, potenciací účinků současně užívaných látek nebo biologicky aktivními látkami přítomnými v přírodních produktech. Spektrum škodlivých kardiovaskulárních účinků těchto látek je široké, od relativně málo závažných až po fatální konsekvence. Z těchto...

Koronární anomálie u sportovce

Radim Špaček, Otakar Jiravský, Libor Škňouřil

Cor Vasa 2020, 62(4):423-426 | DOI: 10.33678/cor.2020.050  

Koronární anomálie u sportovců jsou vzácným nálezem. Význam jejich studia spočívá především ve zvýšeném riziku náhlé srdeční smrti, jež je s některými z nich spojeno. Diagnostika těchto vrozených abnormalit je složitá a léčba komplexní. Cílem tohoto přehledového článku je podat čtenáři základní informace o tomto často opomíjeném tématu. © 2020, ČKS.

Complicated course of anomalous origin of right coronary artery in the left sinus of Valsava in a professional ice hockey player. A case report

Markéta Sovová, Eliška Sovová, Martin Sluka, Milan Kamínek, Martin Kocher, Jaromír Ožana

Cor Vasa 2020, 62(4):431-434 | DOI: 10.33678/cor.2020.075  

Kazuistika popisuje případ 37letého profesionálního sportovce - hokejového hráče - s maligní variantou anomálního odstupu pravé koronární tepny z levého aortálního sinu a stenózy pravé koronární tepny. Vzhledem k odmítnutí podstoupit kardiochirurgický zákrok byla provedena perkutánní koronární intervence (PCI) s implantací stentu. Vzhledem k restenóze stentu byla PCI tentýž rok opakována. Po čtyřech letech od první intervence koronarografie odhalila 50% stenózu pravé koronární tepny způsobené umístěním stentu. V souvislosti s vyprovokováním nesetrvalé komorové tachykardie při zátěžovém vyšetření byl poté u pacienta indikován aortokoronární bypass,...

Jitka Mlíková Seidlerová a kol.: Úvod do vnitřního lékařství

Jan Petrášek

Cor Vasa 2020, 62(4):436  

Praha: Stanislav Juhaňák – TRITON, 2019, 484 s.; Vydání první, formát 235 × 168 mm, tuhá vazba, barevný výtisk.; ISBN: 978-80-7553-724-9.

Návrat ke sportu u jedinců, kteří se setkali s COVID-19.

Vladimír Tuka, Eliška Sovová, Bogna Jiravská Godula, Otakar Jiravský, Peter Kubuš

Cor Vasa 2020, 62(4):427-430 | DOI: 10.33678/cor.2020.077  

Vrcholoví i výkonnostní sportovci nejsou ušetřeni rizika nákazy COVID-19. Tělovýchovní lékaři, praktiční lékaři i kardiologové můžou být dotazováni na uschopnění sportovce po prodělaném onemocnění COVID-19. Celosvětově vzniklo několik doporučených postupů, které vesměs zaujímají opatrnější postoj k znovuzahájení tréninků a intenzivní pohybové aktivity. Následující doporučení se snaží shrnout současné názory na návrat ke sportu pro sportovce a poskytnout vodítko pro posuzujícího lékaře. © 2020, ČKS.