Cor Vasa 2024, 66(1):29-36 | DOI: 10.33678/cor.2023.085

Clinical Outcomes of Isolated Non-Left Main Side Branch Ostial Stenosis: Medical Therapy versus Percutaneous Coronary Intervention (the ALP-SBO registry)

Serkan Kahraman, Ahmet Guner, Fatih Uzun, Ali Kemal Kalkan, Mustafa Ali Yavas, Mehmet Cicek, Taner Sahin, Cemalettin Akman, Omer Celik, Mehmet Ertruk
University of Health Sciences, Mehmet Akif Ersoy Thoracic and Cardiovascular Surgery Center, Department of Cardiology, Training and Research Hospital, Istanbul, Turkey

Cíl: Stenóza ostia postranní větve (side branch, SB) je častou bifurkační lézí, přitom o optimální strategii její léčby se stále vede diskuse. Ačkoli je účinnost optimální farmakoterapie dobře známa, i nadále je srovnání farmakoterapie a perkutánní koronární intervence (PCI) předmětem sporu.

Metodika: Celkem bylo retrospektivně hodnoceno 357 po sobě následujících pacientů s izolovanou stenózou ostia SB (klasifikace 0.0.1 podle Mediny). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin; pacienti pouze s farmakoterapií (n = 305) a pacienti podstupující PCI (n = 52). Revaskularizace cílové tepny (target vessel revascularization, TVR), infarkt myokardu (IM) a mortalita byly hodnoceny jako závažné nežádoucí kardiovaskulární příhody (major adverse cardiovascular events, MACE).

Výsledky: Průměrný věk pacientů byl 58,2 ± 10,3 roku. Sto dva pacientů (28,6 %) byly ženy. Dvě stě sedmdesát devět pacientů (78,2 %) mělo lézi na diagonální větvi, zatímco 78 (21,8 %) jich mělo lézi na levé marginální větvi. Poměr stenóz SB (70 ± 16; 88 ± 13; p < 0,001) a délka léze SB (7,5 ± 6,6; 14,7 ± 6,0; p < 0,001) byly větší ve skupině s PCI. Častou metodou PCI byla implantace stentu do ostia SB (38 pacientů [73,1 %]). Mezi skupinami nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly v častosti TVR (1,3 % vs. 1,9 %; p = 0,277; farmakoterapie vs. PCI), incidenci IM (8,2 % vs. 7,7 %; p = 0,302; farmakoterapie vs. PCI), v mortalitě (10,2 % vs. 9,6 %; p = 0,095; farmakoterapie vs. PCI), ani v incidenci MACE (18,0 % vs. 15,4 %; p = 0,113; farmakoterapie vs. PCI). Navíc Kaplanova-Meierova analýza dlouhodobého přežití nezjistila mezi skupinami žádné rozdíly v častosti TVR (log-rank p = 0,247), incidenci IM (log-rank p = 0,295), v mortalitě (log-rank p = 0,086) ani v incidenci MACE (log-rank p = 0,107).

Závěry: U pacientů se stenózou ostia postranní větve jiné cévy než hlavního kmene levé věnčité tepny se jako vhodná a optimální léčebná strategie jeví farmakoterapie místo PCI. © 2024, ČKS.

Klíčová slova: Léze v bifurkacích koronárních tepen, Perkutánní koronární intervence, Postranní větev, Stenóza ostia

Vloženo: 16. říjen 2023; Revidováno: 19. listopad 2023; Přijato: 21. listopad 2023; Zveřejněno online: 2. červen 2012; Zveřejněno: 5. březen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kahraman S, Guner A, Uzun F, Kalkan AK, Yavas MA, Cicek M, et al.. Clinical Outcomes of Isolated Non-Left Main Side Branch Ostial Stenosis: Medical Therapy versus Percutaneous Coronary Intervention (the ALP-SBO registry). Cor Vasa. 2024;66(1):29-36. doi: 10.33678/cor.2023.085.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Burzotta F, Lassen JF, Lefèvre T, et al. Percutaneous coronary intervention for bifurcation coronary lesions: the 15th consensus document from the European Bifurcation Club. EuroIntervention 2021;16:1307-1317. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Jim MH. Shoulder technique: a modified sleeve technique devised for treating isolated coronary stenosis at side branch ostium. Int J Cardiol 2014;171:94-95. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Brueck M, Heidt M, Kramer W, Ludwig J. Comparison of interventional versus conservative treatment of isolated ostial lesions of coronary diagonal branch arteries. Am J Cardiol 2004;93:1162-1164. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Weinstein JM, Cafri C, Wolak A, Ilia R. Medical treatment versus angioplasty for isolated ostial diagonal stenoses: a comparative clinical follow-up. J Invasive Cardiol 2012;24:222-223.
  5. Medina A, Suárez de Lezo J, Pan M. A new classification of coronary bifurcation lesions. Rev Esp Cardiol 2006;59:183. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Lunardi M, Louvard Y, Lefèvre T, et al. Definitions and Standardized Endpoints for Treatment of Coronary Bifurcations. J Am Coll Cardiol 2022;80:63-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Boden WE, O'Rourke RA, Teo KK, et al. Optimal medical therapy with or without PCI for stable coronary disease. N Engl J Med 2007;356:1503-1516. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Maron DJ, Hochman JS, Reynolds HR, et al. Initial invasive or conservative strategy for stable coronary disease. N Engl J Med 2020;382:1395-1407. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Neumann FJ, Sousa-Uva M, Ahlsson A, et al. 2018 ESC/EACTS Guidelines on myocardial revascularization. Eur Heart J 2019;40:87-165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Albiero R, Burzotta F, Lassen JF, et al. Treatment of coronary bifurcation lesions, part I: implanting the first stent in the provisional pathway. The 16th expert consensus document of the European Bifurcation Club. EuroIntervention 2022;18:e362-e376. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Burzotta F, Lassen JF, Louvard Y, et al. European Bifurcation Club white paper on stenting techniques for patients with bifurcated coronary artery lesions. Catheter Cardiovasc Interv 2020;96:1067-1079. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.





Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.