Cor Vasa 2023, 65(4):590-597 | DOI: 10.33678/cor.2023.038

24hodinový profil pohybového chování u pacientů se srdečním selháním s různou fyzickou zdatností: pilotní studie

Jan Vindiša, Jana Pelclováa, Marcela Škvařilováb, c, Renáta Aiglovác, Denisa Nohelováa, Jakub Flašíkc, Patrik Keprtc, Miloš Táborskýc
a Institut aktivního životního stylu, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc
b Katedra rekreologie, Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, Olomouc
c I. interní klinika - kardiologická, Lékařská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc

24hodinový profil pohybového chování může hrát významnou roli u pacientů s kardiovaskulárními onemocněními, mezi které patří také srdeční selhání. Zároveň je vyšší výskyt nežádoucích srdečních příhod spojován s nižší úrovní fyzické zdatnosti. Cílem studie bylo proto popsat 24hodinový pohybový profil pacientů se srdečním selháním s ohledem na jejich fyzickou zdatnost. Pohybové chování bylo zjišťováno pomocí tří akcelerometrů umístěných na odlišných částech těla (zápěstí, pas, stehno) u 20 pacientů (67,7 ± 6,34 roku) se srdečním selháním třídy NYHA II a II-III po dobu sedmi po sobě jdoucích dní. Fyzická zdatnost byla hodnocena na základě výsledků dosažených v krátké baterii pro testování fyzické zdatnosti seniorů. Pro popis výsledků byla použita deskriptivní statistika a Hottelingův test pro porovnání kompozic (intenzita a postura) pohybového chování mezi skupinami pacientů s odlišnou fyzickou zdatností. Pacienti se sníženou zdatností měli v průměru vyšší objem sedavého chování a méně zdraví prospěšné pohybové aktivity. Při srovnání pohybových profilů skupin pacientů s odlišnou fyzickou zdatností nebyly nalezeny žádné statisticky významné rozdíly (intenzita: p = 0,855; postura: p = 0,261). Interkvartilové rozpětí týdenní pohybové aktivity střední až vysoké intenzity (IQR = 351,81 min) ukazuje na vysokou míru variability mezi sledovanými pacienty. Výsledky pilotní studie naznačují, že bez ohledu na fyzickou zdatnost a stejné zařazení ve třídě NYHA se 24hodinové profily pohybového chování mohou u pacientů se srdečním selháním velmi lišit a je třeba k nim přistupovat individuálně při úpravě jejich 24hodinového pohybového režimu s cílem splnit mezinárodní doporučení. Využití akcelerometrů se jeví jako vhodné a v klinických podmínkách reálné jak pro popis pohybového chování, tak i pro případnou kontrolu jeho změny. © 2023, ČKS.

Klíčová slova: Akcelerometr, Pohybová aktivita, Postura, Sedavé chování, Spánek, Srdeční selhání, Starší dospělí

Vloženo: 21. únor 2023; Revidováno: 12. duben 2023; Přijato: 21. duben 2023; Zveřejněno: 1. září 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Vindiš J, Pelclová J, Škvařilová M, Aiglová R, Nohelová D, Flašík J, et al.. 24hodinový profil pohybového chování u pacientů se srdečním selháním s různou fyzickou zdatností: pilotní studie. Cor Vasa. 2023;65(4):590-597. doi: 10.33678/cor.2023.038.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Piercy KL, Troiano RP, Ballard RM, et al. The Physical Activity Guidelines for Americans. JAMA 2018;320:2020-2028. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. Cheng W, Zhang Z, Cheng W, et al. Associations of leisure-time physical activity with cardiovascular mortality: A systematic review and meta-analysis of 44 prospective cohort studies. Eur J Prev Cardiol 2018;25:1864-1872. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Vetrovsky T, Cupka J, Dudek M, et al. A pedometer-based walking intervention with and without email counseling in general practice: a pilot randomized controlled trial. BMC Public Health 2018;18:635. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Kwok CS, Kontopantelis E, Kuligowski G, et al. Self-Reported Sleep Duration and Quality and Cardiovascular Disease and Mortality: A Dose-Response Met-Analysis. J Am Heart Assoc 2018;7:1-26. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Kubíčková M, Bis J. Type 2 diabetes and heart failure - how to optimize cooperation of cardiologist and diabetologist. Cor Vasa 2021;63:373-377. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Špinar J, Špinarová L, Vítovec J. Patofyziologie, příčiny a epidemiologie chronického srdečního selhání. Vnitř Lék 2018;64:834-838. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Tromp J, Paniagua SMA, Lau ES, et al. Age dependent associations of risk factors with heart failure: pooled population based cohort study. BMJ 2021;372:n461. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Dolgin M. Nomenclature and Criteria for Diagnosis of Diseases of the Heart. Little Brown, 1994.
  9. St-Onge M-P, Grandner MA, Brown D, et al. Sleep Duration and Quality: Impact on Lifestyle Behaviors and Cardiometabolic Health: A Scientific Statement From the American Heart Association. Circulation 2016;134:e367-e386. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Ross R, Chaput JP, Giangregorio LM, et al. Canadian 24-Hour Movement Guidelines for Adults aged 18-64 years and Adults aged 65 years or older: an integration of physical activity, sedentary behaviour, and sleep. Appl Physiol Nutr Metab 2020;45:S57-S102. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Bull FC, Al-Ansari SS, Biddle S, et al. World Health Organization 2020 guidelines on physical activity and sedentary behaviour. Br J Sports Med 2020;54:1451-1462. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Piercy KL, Troiano RP. Physical Activity Guidelines for Americans From the US Department of Health and Human Services. Circ Cardiovasc Qual Outcomes 2018;11:e005263. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Buman MP, Winkler EAH, Kurka JM, et al. Reallocating Time to Sleep, Sedentary Behaviors, or Active Behaviors: Associations With Cardiovascular Disease Risk Biomarkers, NHANES 2005-2006. Am J Epidemiol 2014;179:323-334. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. German C, Makarem N, Fanning J, et al. Sleep, Sedentary Behavior, Physical Activity, and Cardiovascular Health: MESA. Med Sci Sport Exerc 2021;53:724-731. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Crowley P, Skotte J, Stamatakis E, et al. Comparison of physical behavior estimates from three different thigh-worn accelerometers brands: a proof-of-concept for the Prospective Physical Activity, Sitting, and Sleep consortium (ProPASS). Int J Behav Nutr Phys Act 2019;16:65. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Leclercq C, Witt H, Hindricks G, et al. Wearables, telemedicine, and artificial intelligence in arrhythmias and heart failure: Proceedings of the European Society of Cardiology Cardiovascular Round Table. Europace 2022;24:1372-1383. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Táborský M, Kautzner J, Fedorco M, et al. Nositelná elektronika (wearables), telemedicína a umělá inteligence u arytmií a srdečního selhání: Zápis z kulatého stolu Evropské kardiologické společnosti na téma kardiovaskulární onemocnění. Překlad dokumentu připravený Českou kardiologickou společností. Cor Vasa 2022;64:645-556. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Cuberek R. Výzkum orientovaný na pohybovou aktivitu: metodologické ukotvení. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; 2019. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Cleland I, Kikhia B, Nugent C, et al. Optimal Placement of Accelerometers for the Detection of Everyday Activities. Sensors 2013;13:9183-9200. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Van Remoortel H, Giavedoni S, Raste Y, et al. Validity of activity monitors in health and chronic disease: a systematic review. Int J Behav Nutr Phys Act 2012;9:84. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Vetrovsky T, Clark CCT, Bisi MC, et al. Advances in accelerometry for cardiovascular patients: a systematic review with practical recommendations. ESC Hear Fail 2020;7:2021-2031. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Vetrovsky T, Siranec M, Marencakova J, et al. Validity of six consumer-level activity monitors for measuring steps in patients with chronic heart failure. PLoS One 2019;14:e0222569. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Vetrovsky T, Siranec M, Parenica J, et al. Effect of a 6-month pedometer-based walking intervention on functional capacity in patients with chronic heart failure with reduced (HFrEF) and with preserved (HFpEF) ejection fraction: study protocol for two multicenter randomized controlled trials. J Transl Med 2017;15:153. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Topinková E, Berková M, Mádlová P, Běláček J. "Krátká baterie pro testování fyzické zdatnosti seniorů" a její využití pro diagnózu geriatrické křehkosti v klinické praxi. Geriatr a Gerontol 2013;1:43-49.
  25. Migueles JH, Rowlands AV, Huber F, et al. GGIR: A Research Community-Driven Open Source R Package for Generating Physical Activity and Sleep Outcomes From Multi-Day Raw Accelerometer Data. J Meas Phys Behav 2019;2:188-196. Přejít k původnímu zdroji...
  26. van Hees VT, Sabia S, Jones SE, et al. Estimating sleep parameters using an accelerometer without sleep diary. Sci Rep 2018;8:12975. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. van Hees VT, Sabia S, Anderson KN, et al. A Novel, Open Access Method to Assess Sleep Duration Using a Wrist-Worn Accelerometer. PLoS One 2015;10:e0142533. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Bakrania K, Yates T, Rowlands AV, et al. Intensity Thresholds on Raw Acceleration Data: Euclidean Norm Minus One (ENMO) and Mean Amplitude Deviation (MAD) Approaches. PLoS One 2016;11:e0164045. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Fraysse F, Post D, Eston R, et al. Physical Activity Intensity Cut-Points for Wrist-Worn GENEActiv in Older Adults. Front Sport Act Living 2021;2:579278. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Rowlands AV, Mirkes EM, Yates T, et al. Accelerometer-assessed Physical Activity in Epidemiology. Med Sci Sport Exerc 2018;50:257-265. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  31. van Hees VT, Gorzelniak L, Dean León EC, et al. Separating Movement and Gravity Components in an Acceleration Signal and Implications for the Assessment of Human Daily Physical Activity. PLoS ONE 2013;8:e61691. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Hildebrand M, VAN Hees VT, Hansen BH, Ekelund U. Age Group Comparability of Raw Accelerometer Output from Wrist- and Hip-Worn Monitors. Med Sci Sport Exerc 2014;46:1816-1824. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Schwendinger F, Wagner J, Infanger D, et al. Methodological aspects for accelerometer-based assessment of physical activity in heart failure and health. BMC Med Res Methodol 2021;21:251. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  34. Vetrovsky T, Frybova T, Gant I, et al. The detrimental effect of COVID-19 nationwide quarantine on accelerometer-assessed physical activity of heart failure patients. ESC Hear Fail 2020;7:2093-2097. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Bretšnajdrová M, Vindiš J. Vybrané faktory prevence u seniorů. Geriatr a Gerontol 2022;11:159-164.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.





Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.