Cor Vasa 2022, 64(5):542-545 | DOI: 10.33678/cor.2022.011
Kardiální postižení u pacienta s idiopatickým hypereozinofilním syndromem
- a Interní oddělení, Nemocnice Tábor, a.s., Tábor
- b Kardiologické oddělení, Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice
- c Kardiochirurgické oddělení, Kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice
- d Patologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice
- e Radiologické oddělení, Nemocnice České Budějovice, a. s., České Budějovice
Hypereozinofilní syndrom (HES) je vzácné onemocnění charakterizované perzistující hypereozinofilií (HE) (˃ 1,5 × 109/l), infiltrací a poškozením orgánů, jehož hlavní příčina není sekundární (reaktivní) HE. Je součástí heterogenní skupiny hypereozinofilních onemocnění (hypereosinophilic disorders, HD). Kardiovaskulární postižení se vyskytuje u 40-50 % pacientů s HES a je spojeno s významnou morbiditou a mortalitou. Mezi projevy onemocnění patří srdeční selhání, intrakardiální trombózy, myokarditidy, arytmie a chlopenní vady. První projev může být fatální kardiogenní šok. V kazuistice popisujeme případ pacienta, který se prezentoval významnou mitrální regurgitací. Až po chirurgickém řešení, implantaci trvalého kardiostimulátoru pro úplnou atrioventrikulární (AV) blokádu byl diagnostikován idiopatický HES, který byl léčen kortikoterapií. V dalším průběhu došlo k rozvoji dilatační kardiomyopatie s nutností resynchronizační terapie. Při průkazu HE v periferní krvi jak u asymptomatických pacientů, tak u pacientů v průběhu léčby nebo po léčbě orgánových komplikací je včasná diferenciální diagnostika a cílená léčba nezbytná. © 2022, ČKS.
Klíčová slova: Hypereozinofilie, Hypereozinofilní onemocnění, Hypereozinofilní syndrom
Vloženo: 3. leden 2022; Revidováno: 3. leden 2022; Přijato: 19. únor 2022; Zveřejněno: 1. listopad 2022 Zobrazit citaci
Reference
- Kahn JE, Groh M, Lefèvre G. (A Critical Appraisal of) Classification of Hypereosinophilic Disorders. Front Med (Lausanne) 2017;4:216.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Leru PM. Eosinophilic disorders: evaluation of current classification and diagnostic criteria, proposal of a practical diagnostic algorithm. Clin Transl Allergy 2019;9:36.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Ogbogu PU, Rosing DR, Horne MK. Cardiovascular manifestations of hypereosinophilic syndromes. Immunol Allergy Clin North Am 2007;27:457-475.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Gotlib J. World Health Organization-defined eosinophilic disorders: update on diagnosis, risk stratification, and management. Am J Hematol 2017;92:1243-1259.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Moosbauer C, Morgenstern E, Cuvelier SL, et al. Eosinophils are a major intravascular location for tissue factor storage and exposure. Blood 2007;109:995-1002.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Mankad R, Bonnichsen C, Mankad S. Hypereosinophilic syndrome: cardiac diagnosis and management. Heart 2016;102:100-106.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Kotrč M, Kubánek M, Malíková P, et al. Heterogeneous aetiology and clinical presentation of cardiac involvement in hypereosinophilic syndrome: A case series. Cor Vasa 2018;60:e321-e326.
Přejít k původnímu zdroji...
- Korczyk D, Taylor G, McAlistair H, et al. Heart Transplantation in a Patient with Endomyocardial Fibrosis Due to Hypereosinophilic Syndrome, Transplantation 2007;83:514-516.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Onalan O, Crystal A, Lashevsky I, et al. Determinants of pacemaker dependency after coronary and/or mitral or aortic valve surgery with long-term follow-up. Am J Cardiol 2008;101:203-208.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Gross GJ, Chiu CC, Hamilton RM, et al. Natural history of postoperative heart block in congenital heart disease: implications for pacing intervention. Heart Rhythm 2006;3:601-604.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Fuzellier JF, Chapoutot L, Torossian PF, et al. Mitral valve replacement in idiopathic eosinophilic endocarditis without peripheral eosinophilia. J Card Surg 2005;20:472-474.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.