Cor Vasa 2022, 64(1):25-33 | DOI: 10.33678/cor.2021.121

Poststroke depression in obstructive cerebrovascular diseases of internal carotid and vertebrobasilar circulation system

Yalcin Guzelhan

Psychiatry Clinic, Istanbul Education and Research Hospital, Istanbul, Turkey

Cíl: Cílem této studie bylo zkoumat neuroanatomické charakteristiky cerebrovaskulárního tepenného systému a hodnocení deprese po cévní mozkové příhodě při obstrukčním cerebrovaskulárním onemocnění postihujícím přední (vnitřních karotid) a zadní tepenné povodí (vertebrobazilární).

Materiál a metody: Do studie uspořádané s cílem posoudit korelaci mezi možnými rizikovými faktory a incidencí deprese po cévní mozkové příhodě (poststroke depression, PSD) bylo zařazeno 105 pacientů s PSD. Jednalo se o 58 (55,2 %) žen a 47 (44,8 %) mužů průměrného věku 61,3 ± 10,2 roku. Zaznamenávaly se demografické údaje, komorbidity a neurologické symptomy. Zkoumala se korelace PSD s následujícími faktory: strana postižení a konkrétní oblast vzniku cévní mozkové příhody. Ke klasifikaci účinků poškození mozku se používala stupnice Disability Rating Scale. Kognitivní stav se hodnotil pomocí krátkého testu kognitivních funkcí (Mini Mental State Examination, MMSE). Diagnóza deprese se stanovovala s použitím kritérií DSM-III-R. Jako nástroje pro stanovení závažnosti deprese se používaly Hamiltonova posuzovací stupnice deprese (Hamilton Depression Scale) se 17 položkami a Beckova stupnice deprese (Beck Depression Scale) s 21 položkami během prvního měsíce po cévní mozkové příhodě.

Výsledky: Většina pacientů (81,9 %) měla klinické rizikové faktory jako hypertenzi, diabetes mellitus a ischemickou chorobu srdeční. Hypertenze jako hlavní rizikový faktor byla přítomna u 64,8 % pacientů. Kuřáctví v anamnéze uvedlo 60,9 % pacientů. Průměrná hodnota zdravotního postižení byla 2,9 ± 1,2 u 55 pacientů bez PSD a 3,7 ± 1,1 u 50 pacientů s PSD (p < 0,05). Průměrná hodnota na stupnici MMSE činila 27,4 ± 1,5 u 55 pacientů bez deprese po cévní mozkové příhodě a 24,7 ± 2,3 u 50 pacientů s depresí po cévní mozkové příhodě (p < 0,05). U 70 pacientů bylo dominantní postižení karotického tepenného systému (vnitřní karotidy) a u 35 dominantní postižení vertebrobazilárního tepenného systému. Při srovnání obou pohlaví podle převládající oblasti postižení (předního nebo zadního) byly okluzivní léze zjištěny na systému karotid u 40 žen (38,1 %) a 30 (28,6 %) mužů, zatímco okluzivní léze vertebrobazilárního systému byly nalezeny u 18 žen (17,1 %) a 17 mužů (16,2 %). Mezi podskupinami nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly.

Závěr: Naše studie nepotvrdila jakoukoli souvislost mezi depresí po cévní mozkové příhodě a oblastí léze na mozku. Další výzkum se musí zaměřit na klinické a neuroanatomické projevy umožňující popsat vztah mezi PSD a oblastí léze.

Klíčová slova: Cerebrovaskulární poruchy, Cévní mozková příhoda, Deprese po cévní mozkové příhodě, Ischemická cévní mozková příhoda, Neuropsychiatrické důsledky,

Vloženo: 8. září 2021; Revidováno: 10. říjen 2021; Přijato: 17. říjen 2021; Zveřejněno: 22. únor 2022  Zobrazit citaci