Cor Vasa 2021, 63(5):564-571 | DOI: 10.33678/cor.2021.053

Comparison of hydroxychloroquine plus moxifloxacin versus hydroxychloroquine alone on corrected QT interval prolongation in COVID-19 patients

Veysel Yavuz^a, Ferhat Ozyurtlu^b, Nurullah Cetin^c

^a Department of Cardiology, Akhisar Mustafa Kirazoglu State Hospital, Manisa, Turkey

^b Department of Cardiology, Grandmedical Hospital, Manisa, Turkey

^c Department of Cardiology, Celal Bayar University, Manisa, Turkey

Kontext: Hydroxychlorochin (HCQ) samotný nebo v kombinaci s některými antibiotiky či antivirotiky se podává v dosud neschválené indikaci při léčbě onemocnění COVID-19. Zdá se, že nejzávažnějším problémem z hlediska bezpečnosti těchto léčiv jsou jejich nežádoucí účinky na srdce. I když jsou k dispozici údaje o arytmogenních příhodách spojených s podáváním samotného HCQ, jako jsou prodloužení korigovaného intervalu QT (corrected QT, QTc), vznik torsade de pointes (TdP) nebo bradykardie, nemáme zatím dostatek údajů o účincích jeho kombinace s moxifloxacinem (MOX).

Cíl: Cílem naší studie bylo analyzovat účinky podávání HCQ samotného nebo v kombinaci s MOX, na interval QT, srdeční frekvenci a arytmické příhody u pacientů s diagnózou COVID-19.

Metody: Naše studie byla monocentrická, kohortová, s pacienty hospitalizovanými mimo jednotku intenzivní péče a s klinickými známkami odpovídajícími pneumonii a s alespoň jedním pozitivním výsledkem vyšetření (metodou PCR z nazofaryngeálního stěru) na onemocnění COVID-19. Měřili jsme vstupní hodnoty intervalu QT a srdeční frekvence pacientů, jimž byl podáván buď samotný HCQ, nebo kombinace HCQ plus MOX, a následně je srovnali s hodnotami po léčbě.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 312 pacientů (medián věku 42 [IQR 31,25-57,75] let; 54,16 % mužů). Pacienti byli rozděleni do dvou skupin podle výše uvedené léčebné strategie následovně: samotný HCQ (166; 53,20 %) nebo HCQ + MOX (146; 46,79 %). Ve srovnání se vstupní hodnotou bylo u všech pacientů zaznamenáno statisticky významné prodloužení intervalu QTc po léčbě (406,00 [388,00-422,00] ms versus 418,00 [401,00-435,00] ms; p < 0,001). Porovnání vstupních hodnot intervalu QTc neprokázalo žádný statisticky významný rozdíl mezi skupinami se samotným HCQ a s kombinací HCQ + MOX (403,00 [384,50-419,00] ms versus 409,50 [390,00-425,00] ms; p = 0,086). Po léčbě se hodnoty QTc intervalu statisticky významně prodloužily ve skupině HCQ + MOX oproti skupině pacientů užívajících pouze samotný HCQ (413,00 [398,00-430,00] ms versus 426,50 [405,00-441,00] ms; p < 0,001). Po léčbě došlo u obou skupin ke statisticky významnému zpomalení srdeční frekvence, ze 79,00 (70,00-88,00) tepů/min na 70,00 (63,00-79,00) tepů/min ve skupině se samotným HCQ (p < 0,001) a z 80,00 (70,00-88,00) tepů/min na 70,50 (63,00-78,75) tepů/min ve skupině s kombinací HCQ + MOX (p < 0,001). Na druhé straně nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi skupinami z hlediska hodnot srdeční frekvence před léčbou a po ní.

Závěr: V této kohortové studii bylo u pacientů s podáním HCQ pro léčbu onemocnění COVID-19 přítomno vysoké riziko prodloužení intervalu QTc; souběžné podávání MOX a HCQ bylo spojeno s většími změnami v intervalu QTc. Během léčby nicméně nedošlo u žádného z pacientů ke vzniku maligní komorové arytmie ani k žádnému úmrtí. Při zvažování podávání HCQ, zvláště v kombinaci s MOX, musejí lékaři v klinické praxi pečlivě zvážit rizika a přínosy při důsledném monitorování intervalu QTc. Je třeba provést další prospektivní studie, které by upřesnily vliv podávání uvedených léčiv na vznik arytmií u pacientů s onemocněním COVID-19.

Klíčová slova: Hydroxychlorochin, Korigovaný interval QT, Moxifloxacin

Vloženo: 22. březen 2021; Revidováno: 15. duben 2021; Přijato: 17. duben 2021; Zveřejněno: 20. říjen 2021  Zobrazit citaci