Cor Vasa 2021, 63(5):541-546 | DOI: 10.33678/cor.2021.035
Hodnocení výskytu klinicky významných arytmií u pacientů po infarktu myokardu s ejekční frakcí levé komory 36-50 %
- a Kardiologické oddělení, Krajská nemocnice T. Bati, a.s., Zlín
- b I. interní kardiologická klinika, Lékařská fakulta Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc, Olomouc
Úvod: Studie zaměřené na arytmie u pacientů po infarktu myokardu se zabývaly zejména pacienty se srdečním selháním se sníženou ejekční frakcí. Arytmie u pacientů po infarktu myokardu se srdečním selháním s ejekční frakcí ve středním pásmu byly studovány zatím omezeně.
Metodika: Byly sledovány dvě skupiny pacientů po infarktu myokardu s ejekční frakcí levé komory 36-50 %. Skupina 1 s implantabilním smyčkovým záznamníkem a skupina 2 s 24hodinovým EKG holterovským monitorováním, které bylo prováděno každých šest měsíců. Průměrná doba sledování dosahovala 24 měsíců. Primárním cílovým ukazatelem bylo zjištění přítomnosti klinicky významných arytmií. Sekundárním kombinovaným cílovým ukazatelem byla rehospitalizace pro srdeční selhání, akutní infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, úmrtí z kardiovaskulárních příčin a úmrtí z jakékoliv příčiny.
Výsledky: Celkem bylo do studie zařazeno 41 pacientů (15 ve skupině 1, 26 ve skupině 2). Průměrný věk byl 67,1 ± 10,9 a 63,8 ± 11,6, p = 0,37. Klinicky významná arytmie byla zaznamenána u sedmi pacientů ve skupině 1 (46,7 %) a u jednoho pacienta ve skupině 2 (4 %), p < 0,001. Sekundární kombinovaný cílový ukazatel byl zaznamenán ve třech případech ve skupině 1 (20 %) a ve dvou případech ve skupině 2 (8 %), p = 0,026.
Závěr: Výsledky studie ukazují, že po infarktu myokardu se mohou vyskytovat klinicky významné arytmie i u pacientů s ejekční frakcí levé komory 36-50 %. Pochopitelně nejvýtěžnější je dlouhodobé monitorování pomocí implantabilního smyčkového záznamníku. Nicměně invazivita implantace a náklady mohou být limitující. Kompromisem by mohla být identifikace pacientů se zvýšeným rizikem vzniku arytmií, kterým by pak byl dlouhodobý smyčkový záznamník implantován. K tomu budou potřebná data z velkých randomizovaných studií. © 2021, ČKS.
Klíčová slova: Bradykardie, Fibrilace síní, Infarkt myokardu, Komorová tachykardie, Srdeční selhání s ejekční frakcí ve středním pásmu
Vloženo: 10. únor 2021; Revidováno: 10. únor 2021; Přijato: 14. březen 2021; Zveřejněno: 20. říjen 2021 Zobrazit citaci
Reference
- Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, Zemřelí 2018 [online] ©2020 [cit. 1. 4. 2020]. Dostupné z: https://www.uzis.cz/res/f/008309/demozem2018.pdf
- Tousek P, Staskova K, Mala A, et al. Incidence, treatment strategies and outcomes of acute coronary syndrome withand without ongoing myocardial ischaemia: results from the CZECH-3 registry. Eur Heart J Acute Cardiovasc Care 2019;8:687-694.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Ošťádal P, Táborský M, Linhart A, et al. Stručný souhrn doporučení pro dlouhodobou péči o nemocné po infarktu myokardu. Cor Vasa 2019;61:471-480.
Přejít k původnímu zdroji...
- Ponikowski P, Voors AA, Anker SD, et al. 2016 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: The Task Force for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J 2016;37:2129-2200.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Priori SG, Blomström-Lundqvist C, Mazzanti A, et al. 2015 ESC Guidelines for the management of patients with ventricular arrhythmias and the prevention of sudden cardiac death: The Task Force for the Management of Patients with Ventricular Arrhythmias and the Prevention of Sudden Cardiac Death of the European Society of Cardiology (ESC). Eur Heart J 2015;36: 2793-2867.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Bello D, Einhorn A, Kaushal R, et al. Cardiac magnetic resonance imaging: infarct size is an independent predictor of mortality in patients with coronary artery disease. Magn Reson Imaging 2011;29:50-56.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Crawford T, Cowger J, Desjardins B, et al. Determinants of postinfarction ventricular tachycardia. Circ Arrhythm Electrophysiol 2010;3:624-631.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Huxley RR, Filion KB, Konety S, Alonso A. Meta-analysis of cohort and case-control studies of type 2 diabetes mellitus and risk of atrial fibrillation. Am J Cardiol 2011;108:56-62.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Grisanti LA. Diabetes and Arrhythmias: Pathophysiology, Mechanisms and Therapeutic Outcomes. Front Physiol 2018;9:1669.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Homan EA, Reyes MV, Hickey KT, Morrow JP. Clinical Overview of Obesity and Diabetes Mellitus as Risk Factors for Atrial Fibrillation and Sudden Cardiac Death. Front Physiol 2019;9:1847.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Odutayo A, Wong CX, Hsiao AJ, et al. Atrial fibrillation and risks of cardiovascular disease, renal disease, and death: systematic review and meta-analysis. BMJ 2016;354:i4482.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Whitman IR, Feldman HI, Deo R. CKD and sudden cardiac death: epidemiology, mechanisms, and therapeutic approaches. J Am Soc Nephrol 2012;23:1929-1939.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Goldenberg I, Moss AJ, McNitt S, et al.; Multicenter Automatic Defibrillator Implantation Trial-II Investigators. Relations among renal function, risk of sudden cardiac death, and benefit of the implanted cardiac defibrillator in patients with ischemic left ventricular dysfunction. Am J Cardiol 2006;98:485-490.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Staerk L, Sherer JA, Ko D, et al. Atrial Fibrillation: Epidemiology, Pathophysiology, and Clinical Outcomes. Circ Res 2017;120:1501-1517.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Weidner K, Behnes M, Rusnak J, et al. Risk factor paradox: No prognostic impact of arterial hypertension and smoking in patients with ventricular tachyarrhythmias. Cardiol J 2020;27:715-725.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Goudis CA. Chronic obstructive pulmonary disease and atrial fibrillation: An unknown relationship. J Cardiol 2017;69:699-705.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- van den Berg ME, Stricker BH, Brusselle GG, Lahousse L. Chronic obstructive pulmonary disease and sudden cardiac death: A systematic review. Trends Cardiovasc Med 2016;26:606-613.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Yildiz P, Tükek T, Akkaya V, et al. Ventricular arrhythmias in patients with COPD are associated with QT dispersion. Chest 2002;122:2055-2061.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Journey JD, Bentley TP. Theophylline Toxicity. In: StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; 2020.
- Lahousse L, Niemeijer MN, van den Berg ME, et al. Chronic obstructive pulmonary disease and sudden cardiac death: the Rotterdam study. Eur Heart J 2015;36:1754-1761.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
- Engdahl J, Bång A, Karlson BW, et al. Characteristics and outcome among patients suffering from out of hospital cardiac arrest of non-cardiac aetiology. Resuscitation 2003;57:33-41.
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.