Cor Vasa 2020, 62(6):588-594 | DOI: 10.33678/cor.2020.038

Intervence v péči o pacienty se srdečním selháním zlepšující kvalitu života

Katka Bobčíková, Radka Bužgová
Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta Ostravské univerzity, Ostrava-Vítkovice

Cíl: Cílem tohoto přehledového článku je analyzovat studie, které se zabývají hodnocením kvality života u pacientů se srdečním selháním ve spojitosti s intervencemi v péči o pacienty, které by mohly kvalitu života těchto pacientů zlepšovat.

Metodika: Pro vyhledávání byly použity databáze Medline, Cinahl a PubMed. Byly vyhledávány studie z let 2014-2019 v českém a anglickém jazyce, které byly dostupné ve full-textu a zaměřovaly se na hodnocení kvality života prostřednictvím nástroje určeného pro hodnocení kvality života u pacientů se srdečním selháním. Do přehledu byly zařazeny studie, které se zabývaly hodnocením kvality života v kontextu s intervencemi v péči o pacienty se srdečním selháním. Z přehledu byly vyloučeny protokoly ke studiím a kvalitativní studie. Dále byly vyloučeny studie zabývající se problematikou hodnocení kvality života a intervencí v péči o pacienty i u jiných onemocnění, než bylo srdeční selhání.

Výsledky: Do přehledu bylo zařazeno celkem osm studií a jedna metaanalýza. Lze je tematicky rozdělit na studie věnující se využití moderních technologií v péči o pacienty, problematice fyzické aktivity, konkrétně výkonnosti a cvičebním programům, a problematice interdisciplinární péče. Nejvíce se v prezentovaných studiích pro hodnocení kvality života používaly nástroje Minnesota Living with Heart Failure Questionnaire (MLHFQ) a Kansas City Cardiomyopathy Questionnaire (KCCQ).

Závěr: Vzhledem k výsledkům předložených studií lze konstatovat, že intervence v oblasti cvičebních programů jsou pro pacienty se srdečním selháním prospěšné a efektivní, jelikož zlepšují kvalitu života této populace pacientů. Jako efektivní se rovněž jeví programy interdisciplinárního zaměření týkající se paliativní péče, psychospirituální intervence nebo podpůrné péče. © 2020, ČKS.

Klíčová slova: Hodnocení, Intervence, Kvalita života, Pacient, Péče, Srdeční selhání

Vloženo: 26. březen 2020; Revidováno: 28. duben 2020; Přijato: 6. květen 2020; Zveřejněno: 11. prosinec 2020  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Bobčíková K, Bužgová R. Intervence v péči o pacienty se srdečním selháním zlepšující kvalitu života. Cor Vasa. 2020;62(6):588-594. doi: 10.33678/cor.2020.038.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Špinar J, Vítovec J, et al. Ischemická choroba srdeční. Praha: Grada, 2003:364.
  2. Gřiva M, Loučka M, Šťastný J. Palliative care in cardiology, Cor Vasa 2015;1:e39-e44. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Špinar J, Vítovec J, Špinarová L. Srdeční selhání. In: Táborský M, Kautzner J, Linhart A. et al. Kardiologie. Praha: Mladá fronta a.s., 2017:723-749.
  4. Ponikowski P, Anker SD, AlHabib KF, et al. Heart failure: preventing disease and death worldwide. ESC Heart Fail 2014;1:4-25. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. Špinar J, Špinarová L, Vítovec J, et al. Srdeční selhání. In: Táborský M, et al. 90 let české kardiologie. Praha: Mladá fronta a.s., 2019:224-231.
  6. Hobbs FD, Kenkre JE, Roalfe AK, et al. Impact of heart failure and left ventricular systolic dysfunction on quality of life: a cross-sectional study comparing common chronic cardiac and medical disorders and a representative adult population. Eur Heart J 2002;23:1867-1876. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Ezekowitz JA, O'Meara E, McDonald MA, et al. 2017 Comprehensive Update of the Canadian Cardiovascular Society Guidelines for the Management of Heart Failure. Can J Cardiol 2017;33:1342-1433. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Whellan DJ, Goodlin SJ, Dickinson MG, et al. End-of-life care in patients with heart failure. J Card Fail 2014;20:121-134. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Lazárová M. Systém péče o pacienty s chronickým srdečním selháním. In: Táborský M, et al. Novinky v kardiologii 2019. Praha: Mladá fronta a.s., 2019:294-307.
  10. Cleland JG, Swedberg K, Follath F, et al. The EuroHeart Failure survey programme - a survey on the quality of care among patients with heart failure in Europe. Part 1: patient characteristics and diagnosis. Eur Heart J 2003;24:442-463. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Gheorghiade M, Vaduganathan M, Fonarow GC, et al. Rehospitalization for heart failure: problems and perspectives. J Am Coll Cardiol 2013;61:391-403. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Špinar J, Vítovec J. Léčba chronického srdečního selhání v ambulantní praxi. In: Táborský M, et al. Kardiologie pro interní praxi. Praha: Mladá fronta a.s., 2014:134-151.
  13. Sohn A, Speier W, Lan E, et al. Assessment of Heart Failure Patients' Interest in Mobile HealthApps for Self-Care: Survey Study. JMIR Cardio 2019;3:e14332. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Gingele AJ, Ramaekers B, Brunner-La Rocca HP, et al. Effects of tailored telemonitoring on functional status and health-related quality of life in patients with heart failure. Neth Heart J 2019;27:565-574. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Špinar J, Špinarová L, Málek F, et al. Shrnutí nových poznatků v léčbě srdečního selhání: farmakologická, nefarmakologická léčba a péče o nemocné. Zpráva ze setkání expertů Asociace srdečního selhání Evropské kardiologické společnosti - 2019. Cor Vasa 2019;61:e617-e622. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Ahmeti A, Henein MY, Ibrahimi P, et al. Quality of life questionnaire predicts poor exercise capacity only in HFpEF and not in HFrEF. BMC Cardiovasc Disord 2017;17:268. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Antonicelli R, Spazzafumo L, Scalvini S, et al. Exercise: a "new drug" for elderly patients with chronic heart failure. Aging (Albany NY) 2016;8:860-872. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. Taylor RS, Walker S, Ciani O, et al. Exercise-based cardiac rehabilitation for chronic heart failure: the EXTRAMATCH II individual participant data meta-analysis. Health Technol Assess 2019;23:1-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Skalická H, Karel I. Význam rehabilitace pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním. In: Táborský M, et al. Kardiologie pro interní praxi. Praha: Mladá fronta a.s., 2014:257-279.
  20. Rogers JG, Patel CB, Mentz RJ, et al. The Palliative Care in Heart Failure: The PAL-HF Randomized, Controlled Clinical Trial. J Am Coll Cardiol 2017;70:331-341. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Chan HYL, Yu DSF, Leung DYP, et al. Quality of life and palliative care needs of elderly patients with advanced heart failure. J Geriatr Cardiol 2016;13:420-424. Přejít na PubMed...
  22. Nguyen Q, Wang K, Nikhanj A, et al. Screening and Initiating Supportive Care in Patients With Heart Failure. Front Cardiovasc Med 2019;6:151:1-8. Přejít k původnímu zdroji...
  23. Hooker SA, Ross K, Masters KS, et al. Denver Spirited Heart: Mixed Methods Pilot Study of a Psychospiritual Intervention for Heart Failure Patients. J Cardiovasc Nurs 2017;32:226-235. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Gřiva M, Kabelka L, Vítovec J. Paliativní péče u pacientů žijících se srdečním selháním. Souhrn dokumentu. Cor Vasa 2020;62:64-69. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Šťastný J. Pokročilá fáze kardiovaskulárních onemocnění. In: Gřiva M, et al. Paliativní péče v kardiologii. Racionální přístup u pacientů v pokročilé fázi kardiologických onemocnění. Praha: Triton, 2018:36-43.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.





Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.