Cor Vasa 2020, 62(1):6-16 | DOI: 10.33678/cor.2020.010

Prevalence hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění v české populaci v letech 2015-2018. Studie Czech post-MONICA

Renata Cífková^a,b, Jan Bruthans^a, Peter Wohlfahrt^a, Alena Krajčoviechová^a, Pavel Šulc^a, Lenka Eremiášová^b, Jan Pudil^b, Aleš Linhart^b, Jiří Widimský Jr.^c, Jan Filipovský^d, Otto Mayer Jr.^d, Věra Lánská^e, Rudolf Poledne^f, Petr Stávek^f

^a Centrum kardiovaskulární prevence, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha

^b II. interní klinika kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

^c III. interní klinika, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

^d II. interní klinika, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova a Fakultní nemocnice Plzeň

^e Oddělení lékařské statistiky, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

^f Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, Institut klinické a experimentální medicíny, Praha

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou hlavní příčinou úmrtí v České republice. Pokles úmrtnosti na KVO, který je u nás pozorován od roku 1985, může být způsoben poklesem incidence nebo letality. Letalita onemocnění souvisí především s úrovní léčebné péče, zatímco incidence KVO je ovlivněna rizikovým profilem obyvatelstva. Cílem této práce bylo zjistit prevalenci základních rizikových faktorů u reprezentativního vzorku české populace.

Metodika: Byl proveden 1% náhodný výběr vzorku populace devíti okresů České republiky ve věku 25-64 let. Vyšetření sestávalo z vyplnění standardního dotazníku, získání základních antropometrických údajů, opakovaného měření krevního tlaku a odběru krve.

Výsledky: V období 2015-2018 bylo vyšetřeno celkem 2 621 osob (1 250 mužů, průměrný věk 48,3 ± 10,9 roku a 1 371 žen, průměrný věk 47,7 ± 11,0 roku; p < 0,001); respondence 44,8 %. Průměrná hodnota indexu tělesné hmotnosti (BMI) u námi vyšetřené populace činila 29,1 ± 4,8 kg/m² u mužů a 27,15 ± 6,1 kg/m² u žen (p < 0,001). Obezita byla zjištěna u 37,3 % mužů a 28,2 % žen. Mezi vyšetřenými muži 24,8 % uvedlo, že jsou pravidelnými kuřáky, zatímco kouření u žen bylo zjištěno u 21,6 % (p < 0,001). Nalezli jsme vysokou prevalenci hypertenze (48,6 % u mužů a 32,4 % u žen; p < 0,001); 74,3 % hypertoniků ví o svém onemocnění, 61,5 % je medikamentózně léčeno a pouze 33,9 % dosahuje cílových hodnot krevního tlaku < 140/90 mm Hg. Průměrná hodnota celkového cholesterolu u námi vyšetřené populace byla téměř identická pro muže i ženy (muži 5,26 ± 1,03 mmol/l; ženy 5,28 ± 1,00 mmol/l). Hypolipidemiky bylo léčeno 13,9 % mužů a 10,2 % žen (p < 0,001). Diabetes byl zjištěn u 8,2 % mužů a 4,6 % žen (p < 0,001). Prevalence všech základních rizikových faktorů výrazně narůstala s věkem u obou pohlaví (p pro trend < 0,001).

Závěr: U reprezentativního náhodně vybraného vzorku české populace středního věku byla nalezena vysoká prevalence základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, které jsou příčinou stále vysoké mortality z kardiovaskulárních příčin v České republice. © 2020, ČKS.

Klíčová slova: BMI, Celkový cholesterol, Hypertenze, Kardiovaskulární onemocnění, Kouření, Krevní tlak, Náhodně vybraný populační vzorek

Vloženo: 4. únor 2020; Přijato: 4. únor 2020; Zveřejněno: 28. únor 2020  Zobrazit citaci