Cor Vasa 2000, 41(4):186-190
Nízkomolekulární hepariny u akutních koronárních syndromů: zvoní klasickému heparinu hrana?
- Kardiocentrum Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha, Česká republika
Nízkomolekulární hepariny, testované ve velkých klinických studiích (enoxaparin, nadroparin, dalteparin), mají v plných terapeutických dávkách subkutánně podávaných efekt stejný (nadroparin, dalteparin) či dokonce poněkud lepší (enoxaparin) než klasický nefrakcionovaný heparin u nemocných s nestabilní anginou pectoris či s non Q-infarktem myokardu při podávání po dobu hospitalizace. Rutinní podávání déle než jeden týden nepřináší další užitek pro nemocné. Nízkomolekulární hepariny zřejmě v brzké době v rutinní praxi postupně nahradí standardní heparin. Otázka jejich okamžitého efektu při intravenózním podání u nemocného s aktuálně přítomnou stenokardií není zatím uspokojivě zodpovězena.
Klíčová slova: Heparin; Nízkomolekulární heparin; Akutní koronární syndrom; Infarkt myokardu; Nestabilní angina pectoris
Zveřejněno: 1. duben 2000 Zobrazit citaci