PT Journal
AU Kratochvil, F
   Palecek, T
   Grus, T
   Kuchynka, P
TI Fixni subaortalni stenoza
SO Cor et Vasa
PY 2017
BP e436
EP e440
VL 59
IS 5
DE Aortalni regurgitace; Echokardiografie; Obstrukce vytokoveho traktu leve komory; Subaortalni stenoza
AB V predkladanem kasuistickem sdeleni autori popisuji pripad 40lete nemocne s fixni subaortalni stenozou (SAS). Tato vada je razena do skupiny onemocneni podminujicich obstrukci vytokoveho traktu leve komory, ktera souhrnne zahrnuje stenoticke leze lokalizovane ve vlastnim anatomickem vytokovem traktu komory az po oblast pocatku sestupne aorty. Obstrukce jsou nazyvany podle sveho vztahu k aortalni chlopni jako subvalvularni, valvularni a supravalvularni a jejich spolecnym jmenovatelem je zvyseni dotizeni leve komory. Fixni subaortalni stenoza ma podobu budto fokalni stenoticke leze, podminene fibrozni membranou, nebo uzkeho muskularniho ci fibromuskularniho tunelu difuzne zuzujiciho vytokovy trakt leve komory. U jedincu se SAS se casto vyskytuji i dalsi vrozene vady srdce: bikuspidalni aortalni chlopen, perimembranozni defekt septa komor aj. Chirurgicka resekce SAS je indikovana jiz u asymptomatickych jedincu se zavaznou SAS s vrcholovym gradientem ≥ 50 mm Hg; je vhodne ji zvazit i v nekterych pripadech mene zavazne obstrukce jako napr. pri koexistenci s minimalne stredne vyznamnou aortalni regurgitaci, defektu komoroveho septa, u zen planujicich graviditu aj. V rade pripadu vsak dochazi k rekurenci SAS vyzadujici dalsi chirurgicke reseni. U fokalniho typu SAS je mozne v nekterych pripadech indikovat provedeni perkutanni balonkove dilatace.
ER