Cor Vasa 2017, 59(2):e105-e113 | DOI: 10.1016/j.crvasa.2016.01.010

Electrocardiographic findings in hepatic cirrhosis and their association with the severity of disease

Leili Pourafkaria,b,c, Samad Ghaffaria, Leila Nazerib, Janine B. Leec, Kourosh Masnadi-Shirazid, Arezou Tajlila, Nader D. Naderc,*
a Cardiovascular Research Center, Tabriz University of Medical Sciences, Tabriz, Iran
b Department of Cardiology, Islamic Azad University (Tabriz Branch), Iran
c School of Medicine and Biomedical Sciences, University at Buffalo, Buffalo, NY, United States
d Department of Gastroenterology, Tabriz University of Medical Sciences, Tabriz, Iran

Účel/cíl: V předchozích studiích bylo popsáno prodloužení intervalu QT u pacientů s cirhózou jater. Naším cílem bylo zkoumat změny na elektrokardiografickém (EKG) záznamu a jejich korelaci se závažností onemocnění u pacientů s cirhózou.

Metody: Ve studii bylo vyšetřeno celkem 69 pacientů s cirhózou. Prodloužení korigovaného intervalu QT a nízkovoltážní komplexy QRS na EKG záznamu byly zkříženě porovnány s klinickými a biochemickými údaji. Byla zkoumána spojitost EKG nálezů se závažností cirhózy podle Childova-Pughova skóre i skóre z modelu terminálního nemocnění jater (model for end-stage liver diseases, MELD).

Výsledky: Prodloužení intervalu QT bylo zjištěno u 63,5 % pacientů a 57,7 % jich splnilo kritéria nízkovoltážních komplexů QRS. U pacientů s prodlouženými intervaly QT sice byly zjištěny vyšší hodnoty Childova-Pughova skóre (9,58 ± 2,5, resp. 8,16 ± 2,29; p = 0,04), avšak při použití MELD byly hodnoty skóre při prodlouženém intervalu QT a nízkovoltážní EKG křivky podobné. Častost výskytu prodlouženého intervalu QT a nízkovoltážních komplexů QRS byla u pacientů v různých třídách Childovy-Pughovy klasifikace podobná. U pacientů s nízkovoltážní EKG křivkou byla vyšší i srdeční frekvence (89 ± 15 tepů/min, resp. 79 ± 16 tepů/min; p = 0,01). Průměrná voltáž komplexu QRS v prekordiálních svodech byla u pacientů s ascitem nižší (8,5 ± 2,6 mV vs. 11,8 ± 3,4 mV; p = 0,006).

Závěr: Změny na elektrokardiogramu jsou u cirhózy bez ohledu na závažnost onemocnění časté. Přítomnost nízkovoltážních komplexů QRS může souviset s antropomorfními změnami a s rozvojem ascitu u této skupiny pacientů.

Klíčová slova: Interval QT; Nízkovoltážní elektrokardiogram; Onemocnění jater

Vloženo: 7. listopad 2015; Revidováno: 14. leden 2016; Přijato: 19. leden 2016; Zveřejněno: 1. duben 2017  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Pourafkari L, Ghaffari S, Nazeri L, Lee JB, Masnadi-Shirazi K, Tajlil A, Nader ND. Electrocardiographic findings in hepatic cirrhosis and their association with the severity of disease. Cor Vasa. 2017;59(2):e105-113. doi: 10.1016/j.crvasa.2016.01.010.
Stáhnout citaci

Reference

  1. R. Bataller, D.A. Brenner, Liver fibrosis, Journal of Clinical Investigation 115 (2005) 209-218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  2. S.K. Baik, T.R. Fouad, S.S. Lee, Cirrhotic cardiomyopathy, Orphanet Journal of Rare Diseases 2 (2007) 15. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Y.Y. Yang, H.C. Lin, The heart: pathophysiology and clinical implications of cirrhotic cardiomyopathy, Journal of the Chinese Medical Association 75 (2012) 619-623. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. J.S. Bal, P.J. Thuluvath, Prolongation of QTc interval: relationship with etiology and severity of liver disease, mortality and liver transplantation, Liver International 23 (2003) 243-248. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  5. M. Bernardi, S. Calandra, A. Colantoni, et al., Q-T interval prolongation in cirrhosis: prevalence, relationship with severity, and etiology of the disease and possible pathogenetic factors, Hepatology 27 (1998) 28-34. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. F. Kosar, F. Ates, I. Sahin, et al., QT interval analysis in patients with chronic liver disease: a prospective study, Angiology 58 (2007) 218-224. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. A.O. Usoro, N. Bradford, A.J. Shah, E.Z. Soliman, Risk of mortality in individuals with low QRS voltage and free of cardiovascular disease, American Journal of Cardiology 113 (2014) 1514-1517. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. J.E. Madias, Low QRS voltage and its causes, Journal of Electrocardiology 41 (2008) 498-500. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. J.E. Madias, Low voltage ECG in myocarditis: peripheral edema as a plausible contributing mechanism, Pacing and Clinical Electrophysiology 30 (2007) 448-452. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. R.B. Freeman Jr., R.H. Wiesner, A. Harper, et al., The new liver allocation system: moving toward evidence-based transplantation policy, Liver Transplantation 8 (2002) 851-858. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. M. Malinchoc, P.S. Kamath, F.D. Gordon, et al., A model to predict poor survival in patients undergoing transjugular intrahepatic portosystemic shunts, Hepatology 31 (2000) 864-871. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. R.N. Pugh, I.M. Murray-Lyon, J.L. Dawson, et al., Transection of the oesophagus for bleeding oesophageal varices, British Journal of Surgery 60 (1973) 646-649. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. L. Amitrano, M.A. Guardascione, R. Bennato, et al., MELD score and hepatocellular carcinoma identify patients at different risk of short-term mortality among cirrhotics bleeding from esophageal varices, Journal of Hepatology 42 (2005) 820-825. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. G. D'Amico, Developing concepts on MELD: delta and cutoffs, Journal of Hepatology 42 (2005) 790-792. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. S.A. Alqahtani, T.R. Fouad, S.S. Lee, Cirrhotic cardiomyopathy, Seminars in Liver Disease 28 (2008) 59-69. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. A. Moaref, M. Zamirian, M. Yazdani, et al., The correlation between echocardiographic findings and QT interval in cirrhotic patients, International Cardiovascular Research Journal 8 (2014) 39-43.
  17. S. Genovesi, D.M. Prata Pizzala, M. Pozzi, et al., QT interval prolongation and decreased heart rate variability in cirrhotic patients: relevance of hepatic venous pressure gradient and serum calcium, Clinical Science 116 (2009) 851-859. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  18. C. Lazzeri, G. La Villa, G. Laffi, et al., Autonomic regulation of heart rate and QT interval in nonalcoholic cirrhosis with ascites, Digestion 58 (2009) 580-586. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. M. Pozzi, E. Redaelli, L. Ratti, et al., Time-course of diastolic dysfunction in different stages of chronic HCV related liver diseases, Minerva Gastroenterologica e Dietologica 51 (2005) 179-186. Přejít na PubMed...
  20. J.H. Henriksen, S. Fuglsang, F. Bendtsen, et al., Dyssynchronous electrical and mechanical systole in patients with cirrhosis, Journal of Hepatology 36 (2002) 513-520. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. M. Malik, B. Acar, Y. Gang, et al., QT dispersion does not represent electrocardiographic interlead heterogeneity of ventricular repolarization, Journal of Cardiovascular Electrophysiology 11 (2000) 835-843. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. D. Patel, P. Singh, W. Katz, et al., QT interval prolongation in end-stage liver disease cannot be explained by nonhepatic factors, Annals of Noninvasive Electrocardiology 19 (2014) 574-581. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. S. Tarique, S. Sarwar, Correlation of prolonged QT interval and severity of cirrhosis of liver, Annals of King Edward Medical University 17 (2011) 103-107.
  24. J.E. Madias, Attenuation of ECG voltage in cirrhotic patients, Europace 9 (2007) 175-181. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. F. Cuculi, P. Jamshidi, R. Kobza, et al., Precordial low voltage in patients with ascites, Europace 10 (2008) 96-98. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. I. Goldenberg, A.J. Moss, W. Zareba, QT interval: how to measure it and what is normal, Journal of Cardiovascular Electrophysiology 17 (2006) 333-336. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  27. E. Hajiani, A. Masjedizadeh, K. Ahmadi, The prevalence of corrected QT interval in ECG and the severity of cirrhosis, Journal of Research in Medical Sciences 7 (2003) 319-321.
  28. S. Hansen, S. Moller, F. Bendtsen, et al., Diurnal variation and dispersion in QT interval in cirrhosis: relation to haemodynamic changes, Journal of Hepatology 47 (2007) 373-380. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Cor et Vasa

Vstupujete na stránky určené zdravotnickým odborníkům, a nikoli laické veřejnosti. Stránky mohou obsahovat také informace, které jsou určeny pouze osobám oprávněným předepisovat a vydávat humánní léčivé přípravky.

Potvrzuji proto, že jsem zdravotnickým odborníkem ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů a že jsem se seznámil(a) s definicí zdravotnického odborníka.